PRINCEZNIČKA NA BÁLE. POZTRÁCELA KORÁLE. JEJÍ TÁTA, MOCNÝ PÁN, HONZÍKA SI ZAVOLAL. HONZÍKU, MÁŠ NA MÁLE! PŘINES NÁM TY KORÁLE! HONZÍK BĚŽEL ZA HORY, NAKOPAL TAM BRAMBORY. VYSYPAL JE PŘED KRÁLE, TADY MÁŠ TY KORÁLE. VĚTŠÍ UŽ TAM NEMĚLI, TY UŽ SNĚDL V NEDĚLI.
KUTÁLÍ SE ZE DVORA VELIKÁNSKÁ BRAMBORA. NEVIDĚLA, NESLYŠELA, SPADLA NA NÍ ZÁVORA. KAM KOUKÁŠ TY ZÁVORO, NA TEBE TY BRAMBORO. KDYBY TADY PROJEL VLAK, BYL BY Z TEBE BRAMBORÁK.
TVRDILA MI RÁNO VČELKA, ŽE JSEM MALÝ, ONA VELKÁ. JAK TO VLASTNĚ VČELKA MYSLÍ? CO TO ŘÍKÁ ZA NESMYSLY? JÁ JSEM PŘECE VELKÝ DOST, ROSTU MÁMĚ PRO RADOST.
TO JE ZLATÉ POSVÍCENÍ, TO JE ZLATÁ NEDĚLE. MÁME MASO A ZAS MASO, K TOMU KOUSEK PEČENĚ. TO JE ZLATÉ POSVÍCENÍ, TO JE ZLATÉ PONDĚLÍ, MÁME MASO A ZAS MASO, JAKO VČERA V NEDĚLI.
KALAMAJKA, MIK, MIK, MIK OŽENIL SE KOMINÍK, VZAL SI ŽENU ELIŠKU, V ROZSTRHANÉM KOŽÍŠKU. KALAMAJKA PĚKNÁ VĚC, KDYŽ SE ŘEKNE ŠUP NA PEC, KDYŽ JE TEPLO ŠUP DOLŮ, KALAMAJKU TANCUJU.
PEKLA VDOLKY Z BÍLÝ MOUKY, SYPALA JE PERNÍKEM, HÁZELA JE HONZÍČKOVI, OTEVŘENÝM OKÝNKEM. JEZ HONZÍČKU JSOU DOBRÝ, JSOU PERNÍKEM SYPANÝ, BUDOU-LI TI DOBŘE CHUTNAT, JSOU TAM JEŠTĚ TAKOVÝ.
DRAKU? TY JSI VÁŽNĚ DRAK? HUDRY, HUDRY – JE TO TAK! A MÁŠ ZUBY DRAČÍ? MÁM DVA A TO MY STAČÍ. A CO TĚMI ZUBY JÍŠ? PRINCEZEN MÁM PLNOU SPÍŠ. ACH, TY LHÁŘI, KAŽDÝ TO VÍ, ŽE JSI JENOM PAPÍROVÝ.
FOUKEJ, FOUKEJ VĚTŘÍČKU, SHOĎ MI JEDNU HRUŠTIČKU. SHOĎ MI JEDNU NEBO DVĚ, BUDOU SLADKÉ OBĚ DVĚ.
KAMARÁD, KAMARÁD, JE TO TEN KOHO MÁM RÁD. POMŮŽE MI, PORADÍ PO RUCE MĚ POHLADÍ. KAMARÁD, KAMARÁD, JE TO TEN KOHO MÁM RÁD. POMŮŽU MU, PORADÍM, PO VLÁSKÁCH HO POHLADÍM. VŠICHNI JSME TU KAMARÁDI A VŠICHNI SE MÁME RÁDI.
ŘIDIČ TO JE SILNIC KRÁL, CELÝM SVĚTEM PROJEDE. JÁ JSEM AUTEM DOJEL POD STŮL, DÁL UŽ CESTA NEVEDE. KOUKNĚTE SE NA KUCHAŘE, PRÁVĚ VAŘÍ NOKY V PÁŘE. SPRÁVNÝ KUCHAŘ PEČE, SMAŽÍ, MŇAM POLÉVK Y SE MU DAŘÍ. PILOT? BÁSNÍK? ALE OVŠEM, JÁ SNAD BUDU LISTONOŠEM. A PAK MILÁ ANIČKO, DONESU TI PSANÍČKO. KDO CHCE POZNAT […]
